bbj web hlavicka
arnika logo

Shrnutí návrhů zákonných opatření pro české europoslance

  1. Výstup z infostánků k měření toxických látek ve spotřebním zboží pomocí rentgenového spektrometru
  2. Výstupy z laboratorních testů na obsah ftalátů ve školních pomůckách, potápěčských brýlí, bot do vody a gumičkách loom bands
  3. Výstup z akcí vztahujících se k integrovanému registru znečišťování a dostupnosti informací o toxických látkách vypouštěných do životního prostředí

Výstup z infostánků k měření toxických látek ve spotřebním zboží pomocí rentgenového spektrometru

rentgspektrometr

- Testování spotřebního zboží na obsah těžkých kovů a bromovaných zpomalovačů hoření vzbuzuje značný zájem veřejnosti. Vedle hojné účasti veřejnosti včetně médií na samotných měřeních na veřejnosti se do ekoporadny Arniky dostává řada žádostí o analýzy vybavení domácnosti. Tento zájem poukazuje na skutečnost, že lidé neshledávají poměr mezi množstvím zboží dostávajícího se na evropský trh a testů chemické bezpečnosti provedených kontrolními orgány za dostatečný.

- Středem zájmu veřejnosti jsou především hračky pro děti a výrobky přicházejících do kontaktu s potravinami kvůli oprávněné obavě o zdravý vývoj dětí a snadné cestě příjmu toxické látky spolu s potravou.

- Za nejproblematičtější skupinu z testovaných výrobků (hračky a výrobky pro děti, výrobky dostávající se do styku s potravinami a elektronika) lze kromě hraček z měkčeného PVC považovat také porcelánové a keramické nádobí s barevným potiskem. Tento potisk obsahuje ve většině případů těžké kovy (především kadmium a olovo) a často je již od pohledu zřejmé, že se potisk při opakovaném používání nebo mytí odlupuje.

- Vedle testů na obsah těžkých kovů (olova, kadmia a rtuti) a orientačních zkoušek na možnost obsahu bromovaných zpomalovačů hoření (PBDE), vzbuzují obavy veřejnosti perfluorované látky (PFCs) v nádobí (teflonu) nebo papírových obalech na potraviny a plastový materiál PVC změkčený ftaláty v hračkách a podlahových krytinách. Problematiky znalí návštěvníci veřejných měření toxických látek neshledávají legislativní normy stanovené pro zmíněné skupiny látek za dostatečné. Nedotazují se, zda testovaný výrobek obsahuje nadlimitní koncentrace dané látky, ale požadují informaci, zda je výrobek této látky prostý. Těžké kovy, PFCs, PBDE a ftaláty jsou vnímány jako látky takové nebezpečnosti, která by měla znemožňovat jejich použití ve spotřebním zboží, především vybavení domácnosti.

- Provedení a cenu kontrolních měření obsahu těžkých kovů ve spotřebním zboží znesnadňuje existence tak zvaných migračních limitů. Zákonná mez pro obsah olova, kadmia nebo rtuti není evropskou legislativou stanovena jako absolutní množství látky ve výrobku, ale jako koncentrace látky, která se z výrobků uvolní za specifických podmínek (výluh), často také ze specifické části výrobku (např. picí část hrnku). Nejen že tyto migrační limity neberou v potaz, že neexistuje žádné zdraví bezpečné množství olova nebo kadmia ve výrobku, se kterým jsme v každodenním kontaktu a vkládáme ho do úst, ale ignorují nebezpečnost těchto výrobků v okamžik, kdy jsou ošetřovány mytím nebo se stávají odpadem. Migrační limity navíc kontrolní testy prodražují a komplikují, protože nemohou být provedeny jednoduchou spektrometrií, ale pouze v laboratorních podmínkách.

DOPORUČENÍ PRO EUROPOSLANCE:

  • Podpořte nastavení legislativních limitů pro obsah těžkých kovů ve spotřebním zboží v absolutních hodnotách (100 ppm) namísto migračních limitů a přispějte tak ke snadnější a levnější kontrole chemické bezpečnosti výrobků pro domácnost.
  • Zasaďte se o zákaz používání těžkých kovů ve výrobcích pro děti a výrobcích dostávajících se do kontaktu s jídlem.
  • Zasaďte se o zákaz používání PVC na výrobu hraček pro děti a předměty pro péči o děti, zvláště s ohledem na přídavné látky, které se do tohoto plastu musí přidávat a často mají negativní zdravotní účinky (ftaláty, těžké kovy).
  • Prosaďte jednotný zamítavý postoj EU v otázce recyklace materiálů obsahujících PBDE na zasedání Stockholmské úmluvy.
  • Zasaďte se o to, aby EU na jednáních Stockholmské úmluvy neprosazovala výjimky ze zákazů toxických látek jako je například perfluorovaná látka PFOS a její soli anebo bromované zpomalovače hoření (například hexabromcyklododekan).

Výstupy z laboratorních testů na obsah ftalátů ve školních pomůckách, potápěčských brýlí, bot do vody a gumičkách loom bands

DSC03191Po zběžné analýze rentgenovým spektrometrem Arnika odeslala několik výrobků určených pro děti na specializované laboratorní testy na obsah ftalátů. U školních pomůcek a výrobků do vody jsme zjistili vyšší obsah zakázaných ftalátů u dvou školních penálů. U gumiček neprošly tzv. přívěsky na gumičky z měkčeného PVC (samotné gumičky byly z jiného materiálu), a zaplétací špagety či lidově bužírky. Arnika v této souvislost obdržela velké množství dotazů na naší ekoporadně a oběma výsledkům testování byla věnována velmi výrazná mediální pozornost. Z reakcí spotřebitelů i prodejců jsme zjistili:

1. Zákazníci chtějí zejména vědět, jaké látky jsou ve výrobku obsaženy a z čeho daný výrobek je. Vzhledem k tomu, že ani u hraček ani u ostatního zboží nejsou výrobci povinni zákazníkovi sdělit, z jaké hmoty výrobek je, nemůže si spotřebitel koupit to, co chce. Nemá, jak se na trhu zorientovat. Ani značka CE není zárukou, že zboží je nezávadné a splňuje evropské normy.

2. To samé pociťují prodejci. Jsou zákazníky bombardováni dotazy, zda je zboží nezávadné, a přestože mají od dovozců certifikáty o bezpečnosti a plnění norem, hledají další potvrzení o nezávadnosti u Arniky či specializovaných laboratoří. Informace o složení výrobku by byly k nezaplacení.

3. Certifikované laboratoře zjišťují, zda výrobky neobsahují 6 zakázaných ftalátů v hračkách. Bohužel na trhu se objevují alternativy k 6 zakázaným ftalátům včetně takových, jakou zjistila laboratoř pražské VŠCHT – tedy ftalát velmi podobný chemickým složením zakázanému DEHP, který má i velmi podobnou toxicitu, zákon však splňuje. Pro zákazníka je však takový přístup k chemickým látkám nepřijatelný. Nechce ftaláty ve zboží jako skupinu a nemíní čekat dlouhé roky, než se prokáže, zda ten či onen ftalát je bezpečný či nikoli. Zvláště když na trhu existují alternativy – zejména jiné plasty než PVC. Zákazníci tak zcela běžně aplikují na svá rozhodnutí tzv. princip předběžné opatrnosti, který je tak těžko prosaditelný do EU legislativy k chemickým látkám.

4. Zákazníkům nedává smysl, proč jsou ftaláty, bisfenol A, BFRs zakázané apriori ve výrobcích pro děti, když děti zcela běžně existují i s výrobky určenými pro dospělé. Je zde požadavek rozšířit zákaz na všechny výrobky nejen ty pro děti. Zvláště ve světle humánních biomonitoringových studií, dokazujících zvýšenou hladinu ftalátů v moči u dětí v ČR a SR ve srovnání 17 EU zemí, kdy byla prokázána souvislost mezi hladinou ftalátů a vybavením domácnosti PVC podlahami či tapetami, případně nedávnou rekonstrukcí bytu či domu.

DOPORUČENÍ PRO EUROPOSLANCE:

  1. Zaveďte právo na informace o složení výrobků jako je tomu u potravin, kosmetiky, léků, stavebních chemických látek atd.
  2. Rozšiřte zákaz na nebezpečné látky pro všechno spotřební zboží – nejen to určené výhradně dětem.
  3. Apelujte na Evropskou chemickou agenturu, aby jednak přistupovali k látkám of very high concern jako skupině (u ftalátů platí obzvláště, protože i SCENIHR uznal, že je zde kumulativní účinek podobně toxických ftalátů). Restrikce by tedy měla platit pro celou skupinu, jak navrhuje Dánsko. Současně jsou zde výtky NNOs, že ECHA je příliš benevolentní ve vydávání registrace a autorizace. Veřejnost není připouštěna k připomínkám a chemický průmysl se příliš často ohání argumentem důvěrnosti dat (confidentiality).
  4. Zpřísněte kontrolu výrobků a požadavky na bezpečnost a nezávadnost zejména u zboží z importu – evropští prodejci chtějí lepší informace od dodavatelů ohledně nezávadnosti z pohledu přítomnosti toxických látek.


Výstup z akcí vztahujících se k integrovanému registru znečišťování a dostupnosti informací o toxických látkách vypouštěných do životního prostředí

Arnika v průběhu projektu „Máme právo vědět" uspořádala tiskové konference k výstupům z integrovaného registru znečišťování (IRZ), který je českou aplikací evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR). Kromě toho jsme uspořádali také mezinárodní konferenci zaměřenou na dostupnost informací o toxických látkách v životním prostředí. Rovněž jsme uspořádali diskuse v místech plánované výstavby spaloven. Z těchto aktivit vyplynulo, že jak veřejnost česká, tak veřejnost mezinárodní jsou citlivé na omezování informací o toxických látkách vypouštěných do životního prostředí průmyslovými provozy a na nedostupné informace o projektech výstavby nových provozů (například spaloven odpadů). Konkrétně si tedy nepřeje:
- jakékoliv omezování integrovaného registru znečišťování na úroveň E-PRTR a naopak by bylo lépe pozvednout povinnosti vyplývající z evropského nařízení o E-PRTR na úroveň českého IRZ (konkrétně povinnost ohlašování pro všechny průmyslové činnosti a také povinnost ohlašovat přenosy toxických látek v odpadech)
- z mezinárodní konference vyplynulo, že toky toxických látek v odpadech či míra zamoření kontaminovaných míst zůstávají skryté (nepřístupné z veřejně dostupných databází) a stávají se tak problémem, který veřejnost nemůže účinně kontrolovat
- IRZ je jediným nástrojem, který zpřístupňuje veřejnosti a státní správě data o tocích toxických látek v odpadech (například o těžkých kovech či dioxinech a další látkách) a pomáhá tak České republice sledovat naplňování mezinárodních úmluv. Podobné informace zcela chybí na celoevropské úrovni.
- omezování účasti veřejnosti v rozhodování o spalovnách odpadů či ignorování názoru lidí v procesech EIA.
- zákulisní výměnu informací o projektech spaloven odpadů nedostupných veřejnosti.

DOPORUČENÍ PRO EUROPOSLANCE:

  • Prosaďte rozšíření evropského registru E-PRTR o povinnost ohlašování dat o přenosech toxických látek v odpadech (zatím je jen povinnost ohlašovat celkové objem odpadů) z konkrétních provozů.
  • Pomozte zabránit dalšímu omezování IRZ v české legislativě
  • Prosaďte povinnost ohlašovat data do E-PRTR o další průmyslové obory, alespoň o ty, které mohou výrazně znečišťovat životní prostředí, byť se na ně nevztahuje Směrnice o průmyslových emisích.
  • Nedopusťte, aby evropské peníze šly na podporu projektů (například spaloven odpadů), které byly v ČR schváleny bez dostatečné účasti veřejnosti či zohlednění jejích připomínek. To platí i v případě absence posouzení přeshraničních vlivů na životní prostředí (například v případu spalovny v Chebu vyloučení přeshraniční EIA).
bbj web nenechte se otravit

Zeptejte se

  1. Jméno
    Napište své jméno.
  2. E-mail
    Neplatná emailová adresa.
  3. Dotaz
    Napište dotaz.
  4. Opište znaky
    Opište znaky Neplatné zadání

Užitečné odkazy

Návrhy zákonných opatření vycházející z reakcí občanů pro české europoslance.

Prezentace ze semináře pro ekoporadce.

Výsledky fotosoutěže