bbj web hlavicka
arnika logo

Rozhovor s Radimem Šrámem o znečištěném ovzduší a jeho vlivu na lidské zdraví

radim sramOtázkou dopadu znečištěného ovzduší na lidské zdraví se MUDr. Radim Šrám, DrSc. zabývá od devadesátých let dvacátého století. V současnosti působí jako vedoucí oddělení genetické ekotoxikologie v Ústavu experimentální medicíny, kde se věnuje výzkumu genetického poškození způsobenému toxickými látkami z emisí jako je např. benzo(a)pyren. Ve svých posledních studiích například prokázal, že dlouhodobé působení znečištěného ovzduší má vliv na geny dětí a ovlivňuje zdraví populace na několik desítek let. Za svoji práci získal řadu ocenění a výsledky jeho výzkumů jsou často publikovány v zahraničí. 

Měli by si lidé v České republice dělat starosti kvůli ovzduší?

Je mi líto, že musím říct, že by si starosti dělat měli. Stačí, když se podíváte na údaje o znečištění ovzduší od ČHMÚ, konkrétně na mapy za rok 2012. Na nich vidíte, že z hlediska polétavého prachu PM10, kdy je standart 40 mikrogramů na metr krychlový, dochází k překračování v malé části Moravskoslezského kraje, u PM2,5 je to už zhruba dvakrát tak velké území, a když se podíváte na benzo(a)pyren, tak vám z toho vyplyne, že jsou limity překročovány u šedesáti šesti procent naší populace.

Smutnou záležitostí je, že to souvisí i s tím, jak se zdražují ceny energií. Dlouhodobě jsme například sledovali ovzduší v Teplicích a Prachaticích. Prachatice jsme měli jako kontrolu, kdy koncentrace benzo(a)pyrenu byly tak na úrovni 0,6 nanogramů na metr krychlový. Od roku 2006 ale začaly hodnoty růst, až kolem roku 2012 byly vyšší než v Teplicích nebo v Praze. Trend potvrdil i výzkum z Českých Budějovic, kdy jsme s překvapením zjistili, že z hlediska prachových částic PM2,5 jsou Budějovice mírně lepší než Praha, ale benzo(a)pyren je tam vyšší o zhruba padesát procent. Důvodem je pravděpodobně, alespoň podle názoru místních, zastaralá teplárna.

Nedávno byla v Praze mezinárodní konference (SCOPE) k znečištěnému ovzduší, kde byl i profesor Nino Künzli z Basileje, světově uznávaný epidemiolog, který se hodně podivoval nad tím, že se u nás říká lidem, že je vše v pořádku pokud jsou hodnoty PM2,5 pod 25 mikrogramy/m3, když podle stanoviska Světové zdravotnické organizace už koncentrace 10 mikrogramů na metr krychlový v pořádku nejsou. Naše populace tedy zatěžovaná znečištěným ovzduším je, ale myslí si, že není.

 

rocni koncentrace benzoapyrenu sram

Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v roce 2012. Zdroj: ČHMÚ

Mluvil jste o Prachaticích, důvodem zhoršení ovzduší jsou zde tedy lokální topeniště?

Důvodem je, že lidi přecházeli zpět na pevná paliva a případně možná někteří z nich ještě spalují odpadky nebo co já vím...

Když jsem se díval na stránky ČHMÚ, na aktuální hodnoty kvality ovzduší, tak jsem u většiny stanic hodnoty pro benzo(a)pyren nenašel.

Osobně si myslím, že benzo(a)pyren představuje pro českou populaci největší problém. Vyšší koncentrace nepříznivě působí na vývoj těhotenství a indukují (vyvolávají) funkční změny u novorozenců. Jedná se ale o dlouhodobou záležitost, tyto funkční změny pak ovlivňují nemocnost člověka v průběhu celého života. Bylo prokázáno, že vystavení vyšším hodnotám benzo(a)pyrenu dále zvyšuje výskyt respiračních onemocnění u dětí zejména předškolního věku a podporuje růst asthma bronchiale. Další věcí je vliv na kvalitu spermií. Je ironií osudu, že první publikace popisující indukci těchto změn vychází z údajů na české populaci.

Tím to ale nekončí. Práce ze Spojených států postavená na sběru dat od dětí z Krakova nově ukazuje, že vyšší koncentrace polycyklických aromatických uhlodovdíků mohou ovlivňovat neuropsychický vývoj u dětí, přitom jde o koncentrace srovnatelné s Ostravou. Z dlouhodobého hlediska vyšší koncentrace jemných prachových části vyvolávají oxidační poškození, s kterými je spojován vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky. Navíc indukujete změny v pohlavních buňkách novorozenců, které se přenáší do další generace.

Jsou pro to nějaké důkazy?

Ukazuje to například rozbor střední délky života v pánevních okresech Severních Čech, kde došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Kolem roku 1990 zde byla střední délka života kratší o dva roky. V současné době je zde ale střední délka života oproti průměru České republiky stále o dva roky kratší. Dělá to tedy dojem, že jde o zátěž, která zůstává v populaci po desetileté nebo možná i po generace.

Přibližte mi, jak takový výzkum probíhá, kolik lidí je do něj třeba zahrnuto?

Vliv znečištěného ovzduší zaměřený na zdraví dětí se dělal na matkách a novorozencích z okresu Teplice a Prachatice. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto asi pět tisíc matek a pro každou z nich se spočítalo, jakým znečišťujícím látkám byly vystavena v každém měsíci těhotenství. Podle toho jsme analyzovali, které období bylo změnám nejcitlivější. S překvapením jsme zjistili, že největší význam měla expozice prachových částic, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a benzo(a)pyrenu v prvním měsíci těhotenství. Nejhorší koncentrace tedy vyšly na toto období. Šlo o věc, která se nepředpokládala. Ještě v osmdesátých letech se vycházelo z toho, že pokud v prvním trimestru působí na ženu špatně nějaký lék, tak plod potratí. Tady se ale ukazuje, že u funkčních změn daných znečištěným ovzduší to neplatí.

Vlivem zhoršeného ovzduší se pravděpodobně také rodí děti s nezralou imunitou, které jsou pak více nemocné. Takovou studii dělal pan doktor Dostál a zúčastnilo se jí asi devatenáct set dětí v deseti pediatrických obvodech Ostravy. A skutečně nemocnost respiračních onemocnění byla u dětí z Ostravy Radvanic v prvním roce života dvakrát až třikrát větší než v dalších částech Ostravy.

Teď je možné používat čipové technologie, kdy analyzujete, zda došlo ke změně exprese genů. Genů máte možnost analyzovat asi dvacet pět tisíc, takže to vyhodnocení je značně složité. Když jsme srovnávali zátěž novorozenců v Praze a v Českých Budějovicích, tak jsme zjistili, že u novorozenců v Českých Budějovicích, kde byly vyšší hodnoty benzo(a)pyrenu, se rodily děti pravděpodobně s nezralou imunitou, protože zde byla snížená exprese genů, které imunitu ovlivňují.

Pro výzkum ale musíte vybírat prokazatelné nekuřačky, protože přirozeně pokud ženy kouří nebo jsou vystaveny pasivnímu kouření, tak to samo o sobě vyvolává větší změny než znečištěné ovzduší.

A ještě vám uvedu jeden příklad. Asi víte o problému s dopravou v Praze na Spořilově. Řešili jsme stížnost jednoho pána, který zde bydlí ve čtvrtém patře jednoho domu v nové části Spořilova kousek od Spořilovské. Při měření jsme zjistili, že koncentrace PM 2,5 i v jeho bytě byly vyšší než 25 mikrogramů. Mimo byt pak byly koncentrace benzo(a)pyrenu skoro 5 nanogramů. Tedy šlo o vyšší hodnoty, než jaké jsme zjišťovali v Praze u strážníků na personálním monitoru, a které nikdo nepředpokládal.

A co vám dotyčný na změřené koncentrace v bytě říkal. Nechtěl se třeba odstěhovat?

Hlasy, že se lidé mohou odstěhovat, když se jim situace nelíbí, občas zazní, ale to si můžete říkat někdy u piva, takhle jednoduché to přeci není. Je to otázka zaměstnání, financí, abyste si to mohl dovolit atd. Hlavně si ale myslím, že máte určitá práva, v jakém prostředí budete žít.

Řeknu vám k tomu jedno pro mě takové překvapení. V listopadu jsem měl možnost navštívit muzeum Richarda Nixona, o kterým si oba zřejmě myslíme věci spíše negativní. Musím ale říct, že například výrazně nalil peníze do výzkumu rakoviny a výrazně přispěl ke studiu kvality ovzduší ve Spojených státech. Četl jsem si tam jeden jeho projev, který mě u něho velmi překvapil, říkal v něm, že není důležité mít ekonomicky silné obyvatelstvo, ale, že v prvé řadě musí to obyvatelstvo být zdravé. Z hlediska různých legrácek, které zažíváme u nás, jsem to považoval za hodně pozitivní.

Na továrnách nebo spalovnách přibývají moderní filtry, to se přeci musí na kvalitě ovzduší projevovat.

Tady je ale otázka, jak dalece jsou tato různá opatření účinná. V těžkém průmyslu se třeba hojně používají filtry na částice větší než 2,5 mikronů. PAU jsou ale zejména v částicích PM1 a menší, takže je dost dobře možné, že těmi filtry pronikají. Pokud se podíváte na údaje z Ostravska za poslední dva roky, tak hodnoty PM2,5 tam byly stejné nebo lehce klesaly, ale benzo(a)pyren v Radvanicích a Karviné šel naopak nahoru, což je v rozporu. Je z toho i vidět, že se výrazně liší kvalita prachových částic. Částice z Prahy a Budějovic jsou prakticky stejné, ale když je porovnáte s těmi z Ostravy, tak na stejnou hmotnost prachu je benzo(a)pyrenu mohem víc, třeba až o řád. Proto je škodlivost prachu na Ostravsku horší než tedy v Praze.

Situace kolem špatného ovzduší v Ostravě je někdy interpretována tak, že buď budeme mít těžký průmysl a zároveň se tedy smíříme se špatným ovzduším nebo hutě a továrny zavřeme a tím ochráníme ovzduší a lidské zdraví...

Lidé mají právo, aby se životní prostředí zlepšilo. Na Ostravsku je bezesporu hlavním viníkem těžký průmysl. Když si ale vezmete podobné závody ArcellorMitallu v zahraničí, já vím o Hamiltonu, Gentu a Liége tak v okolí těchto závodů jsou koncentrace benzo(a)pyrenu kolem jednoho nanogramu, čili je vidět, že se dostatečná technická opatření udělat dají. Pokud na tom závodu vyděláváte deset miliard ročně, v posledních letech to už je tedy o něco méně, ale i tak je humorné vymlouvat se na to, že opatření za jednu miliardu jsou příliš nákladná.

Pro podobné případy je vždy zásadní mít co nejpřesnější data. Občas se totiž objevují různé triky, jejichž cílem je problém znečištěného ovzduší zlehčit. Příkladem je studie pana profesora Pohunka, který podobně jako my, zkoumal výskyt astmatu u dětí v Ostravě. Celkově do svého výzkumu zařadil kolem čtyři sta dětí a vyšlo mu, že děti z Radvanic, na tom nejsou hůře, než děti z jiných oblastí Ostravy. Do vzorku ale zahrnul děti z jedné konkrétní školy, kam chodí hodně Romů, minimálně kolem poloviny, kteří však mají obecně výrazně nižší výskyt alergií.

A jak se díváte na aktivity Arniky?

No považuju je za důležité. Z hlediska znečišťovatelů mi teď přijde klíčové, aby se do registru prosadilo sledování hodnot benzo(a)pyrenu, tak doufám, že na to zatlačíte.

Závěrečná otázka, máte nějakou myšlenku, která Vás provází životem?

Snažím se řešit věci vždy s úsměvem.

Publikováno v Arniku. Květen 2014. Text a foto: Jan Losenický.


 


bbj web nenechte se otravit

Zeptejte se

  1. Jméno
    Napište své jméno.
  2. E-mail
    Neplatná emailová adresa.
  3. Dotaz
    Napište dotaz.
  4. Opište znaky
    Opište znaky Neplatné zadání

Užitečné odkazy

Návrhy zákonných opatření vycházející z reakcí občanů pro české europoslance.

Prezentace ze semináře pro ekoporadce.

Výsledky fotosoutěže